Psychologie řidiče — proč jezdíme tak, jak jezdíme?

Proč jezdíme riskantně?

Každý rok zemře na polských silnicích zhruba 2 000 lidí. Statistiky ukazují, že 94 % dopravních nehod má lidskou příčinu — chyby, porušení předpisů nebo nepozornost řidičů. Proč ale předpisy tak dobře známe, a přesto je porušujeme?

Odpověď leží v psychologii.

Tři typy chování řidiče (DBQ)

V roce 1990 vytvořil James Reason se svým týmem (ano, tentýž Reason, od kterého pochází model „švýcarského sýra“ v řízení bezpečnosti) Driver Behaviour Questionnaire (DBQ) — dotazník, který je dodnes standardem ve výzkumu dopravní psychologie.

DBQ rozlišuje tři kategorie chování:

1. Chyby (Errors)

Nezamýšlené, neúmyslné chyby vyplývající z:

• Chybného posouzení situace (např. špatný odhad rychlosti)
• Percepčních omezení (např. přehlédnutý chodec)
• Přetížení pozornosti

Příklady: vjetí před přijíždějící vozidlo, příliš prudké brzdění na kluzké vozovce.

Chyby jsou známkou problémů s dovednostmi nebo podmínkami, ne zlé vůle.

2. Porušení (Violations)

Úmyslné porušování předpisů nebo norem bezpečné jízdy:

• Běžná porušení (ordinary violations): překračování rychlosti, předjíždění na zakázaných místech
• Agresivní porušení (aggressive violations): jízda „na nárazník“, vynucování přednosti
• Hrubá porušení: jízda pod vlivem alkoholu, telefonování během jízdy

Porušení jsou rozhodnutí. Vyplývají z:

• Přehnané sebedůvěry („mně se to nestane“)
• Optimistického zkreslení („jsem lepší řidič než ostatní“)
• Časového tlaku
• Společenské normy („všichni tak jezdí“)

3. Přehlédnutí (Lapses)

Výpadky pozornosti a paměti:

• Zapomenutí zkontrolovat zrcátka
• „Jízda na autopilota“ — žádná vzpomínka na projetý úsek
• Vjetí na špatný výjezd z kruhového objezdu nebo do špatného pruhu
• Podřimování za volantem

Přehlédnutí jsou typická pro unavené, roztěkané lidi nebo rutinní řidiče na dobře známých trasách.

Proč si myslíme, že jezdíme lépe než ostatní?

Klasické výzkumy z 80. let ukázaly, že 80–90 % řidičů se hodnotí jako nadprůměrné — což je statisticky nemožné. Tento efekt zvaný iluze nadprůměrnosti (angl. better-than-average effect) způsobuje, že:

• podceňujeme riziko vlastní jízdy
• nevnímáme svá porušení jako „skutečné“ porušování zákona
• myslíme si, že problémem na silnicích jsou ti druzí

Pomáhají techniky defenzivní jízdy?

Výzkumy potvrzují, že kurzy defenzivní jízdy snižují počet nehod o 20–40 %, ale pod podmínkou, že:

• zahrnují nejen dovednosti, ale i změnu postojů (attitudes)
• jsou spojené se zpětnou vazbou (např. telematickým monitoringem)
• se pravidelně opakují (nejde o jednorázové školení)

Profil rizikového řidiče

DBQ a výzkumy na desítkách tisíc řidičů ukazují, že rizikově jezdí:

• Muži do 30 let
• Lidé s vysokou mírou vyhledávání vzrušení (sensation seeking)
• Lidé se sklony k narcismu a impulzivitě
• Řidiči v práci (pod časovým tlakem)

Změř svůj styl jízdy

Náš Test chování řidiče (DBQ) založený na klasickém Reasonově Driver Behaviour Questionnaire měří tvůj profil chyb, porušení a přehlédnutí. 20 otázek, výsledek okamžitě. Zdarma. Anonymně.

Znalost vlastních sklonů je prvním krokem k bezpečnější jízdě.