Metakognice: jak dobře znáš své vlastní myšlení?

Přečteš si kapitolu dvakrát, připadá ti povědomá a máš jistotu, že ji umíš. Pak se u zkoušky objeví otázka z té kapitoly a v hlavě máš prázdno. Selhal přitom tvůj odhad vlastní paměti.

Právě tento odhad psychologové nazývají metakognice: přemýšlení o vlastním myšlení. Vývojový psycholog John Flavell ji popsal v článku z roku 1979, po letech zkoumání toho, jak se děti učí rozpoznat, kdy si něco zapamatovaly a kdy si to jen myslí.

Tři složky metakognice

Náš test metakognice ji dělí na tři složky, každou se čtyřmi výroky.

Metakognitivní znalosti jsou to, co víš o sobě jako o myslící bytosti: které způsoby učení ti fungují, co si snadno zapamatuješ a co ti uniká. Příklad výroku: „Vím, které strategie učení pro mě fungují nejlépe.“

Metakognitivní regulace je to, co s těmito znalostmi děláš při práci: plánování před složitým úkolem, průběžná kontrola, jestli rozumíš, změna strategie, když něco nefunguje, a kontrola výsledku na konci.

Metakognitivní zkušenost je soubor pocitů, které myšlení provázejí: dojem, že něčemu rozumíš, neodbytný signál, že něco nesedí, vědomí, že ti únava nedovolí dobře přemýšlet.

Flavell psal o znalostech a zkušenostech. Pozdější výzkumníci, mezi nimi Gregory Schraw a Rayne Dennison ve svém inventáři z roku 1994, přidali regulaci jako samostatnou složku. Těchto 12 výroků jsme napsali sami podle tohoto rozdělení na tři složky. Test je nástroj k sebereflexi, ne validovaná škála.

Iluze vědění

Pocit, že něco víš, a skutečné vědění jsou dvě různé věci a právě v mezeře mezi nimi má metakognice největší význam.

V roce 2013 John Dunlosky se spolupracovníky posoudil deset oblíbených studijních technik. Opakované čtení a zvýrazňování, dvě z nejběžnějších, vyšly jako málo užitečné. Procvičování formou testu (snaha vybavit si látku bez dívání) a rozložení učení do více sezení vyšly jako vysoce užitečné. Opakované čtení působí produktivně, protože text začne být povědomý. Vybavování je těžší a právě tato obtíž ti ukáže, kolik toho opravdu víš.

Člověk s dobrou metakognitivní regulací pocitu povědomosti nevěří. Zavře knihu a zkusí myšlenku vysvětlit vlastními slovy, a když si nic nevybaví, bere to jako užitečnou informaci, ne jako selhání.

Jak číst svá skóre

Vysoké skóre znalostí s nízkým skóre regulace je běžné. Víš, co ti funguje, ale pod časovým tlakem to neděláš. V takovém případě pomohou malé pevné návyky víc než další sebepoznání: dvouminutový plán před začátkem, jedna kontrola v polovině.

Nízké skóre zkušenosti může znamenat, že si varovných signálů, jako je únava nebo pocit, že argument úplně nedrží, všímáš jen zřídka. Zkus se v pevně daných bodech zastavit a zeptat se: „Umím to teď vysvětlit někomu jinému?“

Měj na paměti, že i samotný test je sebehodnocení, takže měří, jak vidíš své vlastní myšlení. Lidé, kteří přeceňují své porozumění, mohou přeceňovat i svou metakognici. Poctivou kontrolou je otestovat se na skutečné látce.

Související čtení

Metakognice není totéž co inteligence. Pokud se chceš dozvědět víc o schopnosti uvažovat, zkus IQ test nebo si přečti, co skutečně měří online IQ test. A pokud odkládáš začátek úkolů, plánování je jen část příběhu: přečti si, proč odkládáme věci a jak s tím přestat.