Smysl života: otázka Viktora Frankla a škála, která z ní vznikla

Jako vězeň nacistických koncentračních táborů si rakouský psychiatr Viktor Frankl všiml, že spoluvězni, na které ještě něco čekalo, ať člověk, nebo rozdělaná práce, často vydrželi déle než ti, kdo to ztratili. Psal o tom v knize Man's Search for Meaning, poprvé vydané německy v roce 1946, a vypůjčil si Nietzscheho myšlenku: kdo má proč žít, snese téměř jakékoli jak.

Náš test smyslu života PIL přebírá název i výchozí bod od škály, která z Franklových myšlenek vyrostla.

Od logoterapie k dotazníku

Frankl nazval svůj přístup logoterapie, podle řeckého slova logos, které chápal jako smysl. Jejím ústředním tvrzením je, že hlavní lidskou hnací silou je vůle ke smyslu. Když je tato potřeba zmařená, lidé upadají do stavu, který Frankl nazval existenciálním vakuem: do nudy, prázdnoty a pocitu, že nic nestojí za námahu.

V roce 1964 James Crumbaugh a Leonard Maholick převedli tuto myšlenku do měřicího nástroje, testu Purpose in Life (PIL). Má 20 položek a každá leží mezi dvěma protikladnými výrazy, například na jednom konci život, který působí prázdně, a na druhém život plný dobrých věcí. Označíš mezi nimi bod od 1 do 7 a dostaneš jedno celkové skóre.

Na co se ptá naše verze

Těch 12 výroků jsme napsali sami v duchu PIL, takže jde o nástroj k sebereflexi, ne o původní dotazník a ne o validovaný dotazník. Místo dvou protikladných výrazů vidíš výrok a sedmibodovou škálu od rozhodně nesouhlasím po rozhodně souhlasím. Originál dává jedno celkové skóre, my jsme výroky rozdělili do tří skóre po čtyřech výrocích:

• Pocit smyslu: jestli tvůj život působí významně, například „Cítím, že existuje hlubší důvod, proč žiji.“
• Životní cíl: jestli víš, kam směřuješ, například „Mám v životě jasně vymezené cíle a záměry.“
• Spokojenost: jak hodnotíš dosavadní život, například „Mám pocit, že to, čeho jsem v životě dosáhl/dosáhla, stálo za to.“

Dva výroky se počítají obráceně. Jeden z nich připomíná téma z původního PIL: „Kdybych mohl/mohla zvolit, raději bych se nenarodil/nenarodila.“

Proč se životnímu cíli věnuje tolik pozornosti

V roce 1989 Carol Ryff zařadila životní cíl mezi šest dimenzí psychické pohody a od té doby se zkoumají jeho souvislosti se zdravím. V roce 2014 Patrick Hill a Nicholas Turiano sledovali několik tisíc dospělých Američanů déle než deset let a zjistili, že ti, kdo uváděli silnější pocit životního cíle, během té doby méně často zemřeli. Studie ukazuje souvislost, ne to, že by samotný životní cíl lidem prodlužoval život.

Jak číst svá skóre

Dívej se na všechna tři skóre dohromady. Vysoký životní cíl s nízkou spokojeností často odpovídá rušným obdobím, kdy víš, k čemu směřuješ, ale to, co máš, tě zatím neuspokojuje. Vysoká spokojenost s nízkým životním cílem může popisovat klidné období, kdy jsou staré cíle splněné a nové se ještě neobjevily. Frankl popsal tři zdroje smyslu: vytvořit něco nebo vykonat čin, něco prožít nebo někoho milovat, a postoj, který člověk zaujme k utrpení, jemuž se nelze vyhnout. Nízké skóre životního cíle může být podnětem zeptat se, který z nich ti teď chybí.

Tvé skóre nic nediagnostikuje. Pokud tvá odpověď vyjadřovala souhlas s výrokem o tom, že by bylo lepší se nenarodit, nebo pokud tě pocit prázdnoty provází už týdny, promluv si s lékařem nebo psychologem.

Novější výzkum odlišuje mít smysl od hledání smyslu a Dotazník smyslu života MLQ měří obojí zvlášť. Pokud tvou pozornost upoutalo skóre spokojenosti, škála spokojenosti se životem SWLS se na tento úsudek dívá samostatně.