Vyhledávání vzrušení: proč někteří lidé potřebují novost a adrenalin, aby se cítili naživu

Na začátku 60. let prováděl psycholog Marvin Zuckerman experimenty se smyslovou deprivací. Dobrovolníci leželi v tmavých, tichých místnostech, kde nebylo skoro nic k vidění, slyšení ani dotyku. Někteří lidé zvládali hodiny takového pobytu klidně. Pro jiné to bylo těžko snesitelné. Zuckerman chtěl vědět, proč se lidé tolik liší v tom, kolik stimulace potřebují, a tato otázka ho přivedla k pojmu vyhledávání vzrušení.

Popsal ho jako potřebu rozmanitých, nových, složitých a intenzivních zážitků spolu s ochotou podstoupit kvůli nim určité riziko. V roce 1964 publikoval první škálu vyhledávání vzrušení (Sensation Seeking Scale) a zdokonaloval ji po desetiletí.

Čtyři způsoby, jak hledat vzrušení

Zuckermanova nejznámější verze, Form V z roku 1978, dělí rys na čtyři části:

• Vyhledávání vzrušení a dobrodružství: zájem o rychlé, fyzické a trochu riskantní činnosti, jako je lezení nebo potápění.
• Vyhledávání zážitků: hledání nových zážitků prostřednictvím cestování, hudby, umění nebo neobvyklého způsobu života.
• Disinhibice: hledání vzrušení ve společnosti, například na večírcích.
• Náchylnost k nudě: nízká tolerance k rutině, opakování a předvídatelným lidem.

V roce 2002 Rick Hoyle a kolegové publikovali krátkou verzi s osmi položkami, dvěma pro každou část, pro použití ve velkých průzkumech.

Na co se ptá náš test

Náš test vyhledávání vzrušení má 10 výroků, které jsme napsali sami podle Zuckermanovy práce. Je to nástroj k sebereflexi, ne jedna z validovaných škál z výzkumu, a dává jedno celkové skóre. Odpovídáš na pětibodové škále od rozhodně nesouhlasím po rozhodně souhlasím.

Příklady: „Táhne mě to ke sportům nebo aktivitám s pořádnou dávkou adrenalinu.“ a „Rychle se nudím, když dny vypadají stejně.“ Dva výroky popisují opak, například „Dávám přednost klidnému večeru doma před výpravou do neznáma.“ Tyto dva se skórují obráceně. Jeden výrok se týká odvážnějších chvil: „Občas dělám trochu šílené věci jen proto, abych cítil(a), že žiju.“

Riziko jako cena za intenzitu

Lidé často zaměňují vyhledávání vzrušení s lehkomyslností. Zuckerman tvrdil, že lidé s vysokým skóre nevyhledávají nebezpečí kvůli němu samotnému. Chtějí intenzitu a jsou ochotni za ni zaplatit určitým rizikem. Mnozí tento rys usměrňují do poměrně bezpečných podob: cestování, nové jídlo, náročné sporty s dobrým vybavením a tréninkem.

Tento rys se také liší od impulzivity, i když se obě vlastnosti často objevují společně. V roce 2008 Laurence Steinberg a kolegové zjistili, že vyhledávání vzrušení rostlo zhruba mezi 10. a 15. rokem věku a pak klesalo, zatímco impulzivita od pozdního dětství plynule klesala. Můžeš milovat nové zážitky, a přesto je pečlivě plánovat. Jeden výrok v našem testu, o rozhodování pod vlivem okamžiku, se dotýká impulzivity, takže vysoké skóre může znamenat trochu od obojího.

Jak číst své skóre

Vysoké skóre naznačuje, že tě rutina nudí a nejlépe se cítíš, když je něco nové nebo intenzivní. To se může hodit k práci s rozmanitostí, cestováním nebo rychlými rozhodnutími a dlouhé, opakované úkoly ti mohou dělat potíže. Nízké skóre naznačuje, že dáváš přednost klidu a předvídatelnosti. Žádný konec není lepší a mnoho lidí je někde uprostřed.

Pokud vysoké skóre provázejí rozhodnutí, kterých pak lituješ, třeba příliš rychlá jízda nebo utrácení peněz, které nemáš, může jít spíš o ovládání impulzů než o potřebu novosti.

Jestli to tak je, ověříš testem impulzivity (BIS). Pokud se tvůj zájem o nové věci týká spíš myšlenek než adrenalinu, může tě lépe popsat test zvídavosti.