Čtyři styly humoru: kdy vtip lidi sbližuje a kdy tě něco stojí

Dva lidé u stejného stolu můžou oba sklidit smích z úplně jiných důvodů. Jeden škádlí kamaráda tak, že ho to baví, a celá skupina se uvolní. Druhý si ze sebe dělá legraci dřív, než to stihne kdokoli jiný, a to pokaždé. V tu chvíli vypadají oba stejně. Během let ale první zvyk obvykle jde ruku v ruce s bližšími vztahy a druhý s horším pohledem na sebe sama.

Na tomto rozdílu stojí model stylů humoru, který v roce 2003 publikoval kanadský psycholog Rod Martin s kolegy. Náš test stylů humoru používá jeho čtyři styly.

Dvě otázky za čtyřmi styly

Martin třídil humorné zvyky podle dvou os. První je, komu humor slouží: tvým vztahům s druhými lidmi, nebo tobě. Druhá je, jestli je laskavý, nebo škodí. Zkřížením obou vzniknou čtyři styly:

• Afiliativní: vyprávění vtipů a vtipných historek, které lidi uvolní a sblíží.
• Sebeposilující: pobavený pohled na život, který pomáhá zvládat chvíle, kdy se věci pokazí.
• Agresivní: sarkasmus, škádlení a zesměšňování, humor na cizí účet.
• Sebeshazující: dělat ze sebe terč, aby tě měli rádi, nebo se smát s ostatními, i když to bolí.

První dva se obvykle označují jako prospěšné styly, poslední dva jako škodlivé.

Co zjistil výzkum

V článku z roku 2003 Martinův tým sestavil dotazník o 32 položkách a porovnal jeho skóre s jinými měřeními. Afiliativní a sebeposilující humor souvisel s vyšší sebeúctou a lepší psychickou pohodou a sebeposilující humor navíc s nižší depresí a úzkostí. Sebeshazující humor vedl opačným směrem, s vyšší depresí a úzkostí a nižší sebeúctou. Agresivní humor souvisel s nepřátelskostí a agresí a s nižší přívětivostí a svědomitostí.

Jde o korelace z dotazníků, takže nemůžou ukázat, co je první. Člověk, který je už na dně, může začít obracet humor proti sobě, a ne že by vtipy špatnou náladu způsobovaly.

Na co se ptá naše verze

Těch 16 výroků jsme napsali sami podle Martinových čtyř stylů, takže jde o nástroj k sebereflexi, ne o původní dotazník a ne o validovaný dotazník. Každý styl má čtyři výroky a odpovídáš na pětibodové škále od rozhodně nesouhlasím po rozhodně souhlasím. Příklady: „Vtipy uvolňuji atmosféru a sbližuji lidi“ (afiliativní), „Humor je můj způsob, jak zvládat stres“ (sebeposilující), „Když někdo šlápne vedle, neodpustím si poznámku, která ho zesměšní“ (agresivní) a „Směji se vtipům na svůj účet, i když mě uvnitř bolí“ (sebeshazující).

Původní dotazník používá sedmibodovou škálu a obsahuje obráceně formulované výroky. Náš nemá žádný. Pokud máš sklon souhlasit s většinou výroků, které čteš, všechna čtyři skóre porostou společně, takže styly porovnávej mezi sebou a jednotlivá čísla nečti izolovaně.

Jak číst svůj výsledek

Většina lidí používá víc než jeden styl. Vysoké afiliativní skóre vedle vysokého agresivního je běžné v sehraných partách, kde je škádlení způsob, jak lidé projevují náklonnost. Jestli to funguje, záleží na tom, jestli se směje i ten, koho škádlí. Užitečná otázka zní, kdo za vtip obvykle platí.

Nejvíc pozornosti si zaslouží vysoké sebeshazující skóre. Smát se vlastním chybám může být zdravé a jeden sebeposilující výrok popisuje přesně to: „Dokážu se smát vlastním chybám, aniž bych se shazoval(a).“ Rozdíl je v té poslední části. Sebeshazující humor tě shazuje, aby tě ostatní přijali. Pokud ti tento vzorec připadá povědomý a provázejí ho týdny špatné nálady, stojí za to o něm mluvit s psychologem.

Humor je velkou částí toho, jak s lidmi mluvíš. Test komunikačního stylu a článek o asertivní, pasivní a agresivní komunikaci se dívají na stejné zvyky z jiné strany a test empatie ukazuje, jak dobře čteš lidi, se kterými vtipkuješ.