Přeskočit na obsah

GSES vs Rosenberg — Sebeúčinnost nebo sebeúcta?

GSES (Schwarzer a Jerusalem, 1995) měří obecnou sebeúčinnost — tvoje přesvědčení, že zvládneš obtížné situace a dosáhneš svých cílů. Zaměřuje se na schopnost jednat — víru ve vlastní schopnost něco udělat. 10 otázek, škála 1–4.

Rosenbergova škála sebeúcty (RSES, 1965) měří celkovou sebeúctu — tvůj obecný pocit hodnoty jako člověka, nezávisle na konkrétních dovednostech. 10 otázek, u nás na pětibodové škále.

Hlavní rozdíl: můžeš mít vysokou sebeúctu a nízkou sebeúčinnost („jsem hodnotný člověk, ale nevěřím, že tuhle situaci zvládnu“). A naopak — vysokou sebeúčinnost při nízké sebeúctě („tenhle úkol zvládnu, ale připadám si jako podvodník“). V praxi spolu korelují zhruba 0,6 — souvisejí spolu, ale nejsou totožné.

GSES je spíše praktická (předpovídá vytrvalost, ochotu riskovat, motivaci ke změně). Rosenberg je spíše existenciální (předpovídá pohodu, spokojenost, náchylnost k depresi).

Kdy použít: Škála obecné sebeúčinnosti — GSES (10 otázek)

  • Chceš vědět, zda věříš, že zvládneš výzvy
  • Stojíš před velkou změnou a kontroluješ své zdroje
  • Zajímá tě motivace a vytrvalost, nejen celková pohoda

Kdy použít: Rosenbergova škála sebeúcty (RSES)

  • Ptáš se na svou obecnou hodnotu jako osoby
  • Úspěchy nemění tvůj základní pocit vlastní hodnoty
  • Zajímá tě obecná pohoda a riziko deprese

Nemáš jistotu? Vyplň oba testy!

Související srovnání