Syndrom podvodníka vs sebehodnocení — kontext, nebo celek?
Obě jevy se často vyskytují spolu, liší se však rozsahem. Syndrom podvodníka je kontextový: týká se pocitu kompetence v rolích, kde jsme hodnoceni — práce, studium, nová pozice. Člověk se silným syndromem podvodníka může mít zdravé sebehodnocení jako partner, přítel či rodič, a přesto být přesvědčen, že v práci „se to brzy provalí".
Sebehodnocení (Rosenbergova škála) je globální: obecné přesvědčení o vlastní hodnotě jako člověka, nezávisle na roli. Nízké sebehodnocení zabarvuje vše — nejen profesní úspěchy, ale i vztahy, vzhled, právo na vlastní potřeby.
Diagnostická nápověda: pokud se pochybnosti zapínají hlavně při povýšení, novém projektu nebo pochvale — začni testem syndromu podvodníka. Pokud tě provázejí ve všech oblastech života — lepším startem je Rosenbergova škála. Vysoké skóre v obou? Častá dvojice — pak se vyplatí pracovat na základech, tedy sebehodnocení.
Kdy použít: Test Syndromu Podvodníka (12 otázek)
- Pochybnosti se týkají hlavně práce nebo studia
- Úspěchy vysvětluješ štěstím, neúspěchy sebou
- Bojíš se „odhalení" navzdory dobrým výsledkům
Kdy použít: Rosenbergova škála sebeúcty (RSES)
- Pochybuješ o své hodnotě ve všech rolích
- Kritika bolí všude, nejen v práci
- Chceš změřit základ, ne příznak
Nejste si jisti? Vyplňte oba testy!